V posledních letech trochu opomíjená metropole. Prudký rozvoj Bangkoku, Singapuru, Šanghaje a Kuala Lumpuru tak trochu zastínil dřívější slávu Hongkongu. Nezaslouženě. Všechna zmíněná města jsou nesmírně zajímavá, ale žádné z nich se nedá s Hongkongem srovnat. I když je dnes Hongkong mimo hlavní turistické trasy Evropanů, byla by hloupost se v něm při cestě do Asie nezastavit
Život, zábava, moderní svět, skvělé jídlo – to všechno je Hongkong. A současně je to tradiční Čína se zašlými uličkami, nádhernou přírodou a rybářskými vesničkami. Hongkong je jedním z měst, která je třeba zažít. Z původní malé rybářské vesničky z 18. století se během dvou století stala pulsující metropole s mrakodrapy ve finanční čtvrti, rušným přístavem i tradičními čtvrtěmi, kde žijí čínské, indické, pákistánské a mnohé další komunity z celého světa. Málo měst na světě má takovou silnou vnitřní energii jako Hongkong.
? Ne – Palermo
Hongkong je často přirovnáván k New Yorku nebo Londýnu, ale pro mne je to mnohem více Palermo. Může se to zdát přitažené za vlasy, přirovnávat Hongkong k Sicílii, ale já to tak absurdní nevidím. Lidé v Hongkongu se cítí jako ostrované – nikdy se necítili jako součást kontinentální Číny. Stejně tak lidé na Sicílii se cítí jako ostrované, a ne jako součást kontinentální Itálie. Moře, lodě, obchod, pašování, mafie, to je v obou místech nedílnou součástí života. V Hongkongu vědí stejně dobře jako na Sicílii, co to znamená kolonizace, revoluce, boj za nezávislost a emigrace. Cosa Nostra a Triády nejsou žádnou uzavřenou kapitolou, jsou to živé organizace s velkým vlivem na chod společnosti. Nemluví se o nich, ale jsou všudypřítomné. Kopcovité Palermo s úzkými uličkami a kopcovitý Hongkong s podobnými uličkami ve staré čtvrti. Potetovaní chlápci posedávající a lenošící na ulicích plných slunce. A umění žít. Nikdy nevíte, co bude zítra, tak proč si neužít už dnes. Dobré jídlo, dobré pití a urvat, co se dá, už dnes.
Ve dvou nebo s partou
Ať už chcete něčím zaplnit pár hodin mezi navazujícími lety, nebo si chcete užít několik dní volna, relativně malé rozměry města a skvělá dopravní síť se postarají o to, že zde volný čas strávíte příjemně. Ať cestujete ve dvou, nebo s partou, v Hongkongu se nudit nebudete.
Victoria Peak
I když nemáte rádi davy turistů, překousněte to a vydejte se na Victoria Peak. Pohled dolů na záliv a město vás odmění. Je úplně jedno, zda se na vrcholek vydáte přes den, nebo za tmy. Vždycky je to kouzelný pohled. Pokud ovšem není mlha. I cynici a skeptici přiznávají, že to stálo za to a že si pohled na Hongkong z Victoria Peak užili. Moje volba je jasná, vyjet nahoru lanovkou tak půl hodiny před západem slunce a počkat si, až se záliv začne vybarvovat. Některé reklamy se rozzáří právě v době západu slunce a město pod vámi dostává úžasný tajemný nádech.
Najměte si svoji džunku
Hongkong se rozkládá na dvou větších ostrovech Hongkong a Lantau, čtvrť Kowloon leží na pevnině a k městu patří ještě spousta menších ostrůvků. Celková rozloha je 1103 km2 a počet obyvatel dosahuje téměř 7 miliónů.
Většinou jsou lidé překvapeni, když se dozvědí, že se Hongkong rozkládá na 260 ostrovech. Když si to uvědomíte, pochopíte mnohem snáze, co znamená pro místní lidi moře a lodě. Jak říká jeden můj australský známý: „Tady všichni patří k rodinám bývalých pirátů, pašeráků a pasáků.“ Nevím, proč se nezmiňuje o rybářích, ale třeba bylo rybaření doplňkovým zaměstnáním pro všechny zmíněné profese. Vraťte se na pár hodin v čase a zažijte pocit místních námořníků. Najměte si starodávnou džunku a proplouvejte kolem pobřeží. Domluvte se s kapitánem, ať se vyhne tradičním turistickým trasám, a uvidíte Hongkong z úplně jiného úhlu pohledu. Nablýskané bankovní centrum zůstane zapomenuto a budete mnohem blíž obyčejným lidem.
Náhoda se počítá
Stará Číňanka se na mě usmívala a kývala hlavou, jako by mě znala od malička. Seděla na svém štokrleti opřená zády o zeď domu. Před sebou měla malý stoleček. Nad ním visela obnažená žárovka, která osvětlovala slabým světlem její království. Na stolku měla hromádku svých věštitelských pomůcek. Po každé straně stolku stála veliká porcelánová váza. John, který mne do Kowloonu přivedl, mi vysvětlil, že do vázy vlevo mám vhodit dvě mince ze své země a z vázy vpravo si pak mohu jednu minci vytáhnout. Ta bude pro štěstí. A pak si za pár dolarů můžu nechat věštit budoucnost.
Vhodil jsem požadované mince do levé vázy a zahrabal rukou ve váze pravé. Prsty ohledávaly jednotlivé mince. Pak mi jedna mince byla něčím sympatická, a tak jsem si ji vytáhl pro štěstí. Bylo to československých 25 haléřů z roku 1958, z roku mého narození. Díval jsem se na minci a nevěřil. Stará Číňanka se usmívala a pokyvovala hlavou. Něco zabrebentila k Johnovi. „Chce ti věštit budoucnost.“ „Ani náhodou,“ odmítl jsem a hluboce se staré dámě uklonil. Pro dnešek stačilo.
Strčil jsem minci do kapsy a pořádně se rozhlédl. Kolem mě byl zhmotnělý sen každého režiséra béčkových filmů o Čínské čtvrti. Chodníky ozářené holými žárovkami, obchodníci nabízející absolutně všechno, od bizarních léčiv až po padělané hodinky a fotoaparáty. Prostitutky nabízející zkušenost s Číňankou v malém přízemním bytečku. Jasnovidci a vykladači z rukou. Staříci hrající v tom všem chaosu šachy. Kowloon, křižovatka Temple Street a Jordan Road.
Je libo něco k snědku?
Žádný návštěvník Hongkongu by ale neměl vynechat návštěvu místních tržišť a ochutnávku místní kuchyně. Návštěva místního „wet marketu“ (v překladu doslova mokrý trh) je jedinečným zážitkem. Na těchto trzích jsou prodávána i živá zvířata a také čerstvé maso, ryby, zelenina a exotické ovoce. Vše je omýváno vodou a udržováno naprosto čerstvé. Stánek se tísní vedle stánku, zboží je navršeno do vysokých hromad, seženete zde všechny místní lahůdky a speciality. Ze všech stran útočí na vaše smysly nejrůznější zvuky, barvy, pachy, všemožné druhy korýšů, ryb nebo i hadů jsou na místě porcovány, vyvrhovány a stahovány z kůže. Nic pro slabé povahy. Do toho davy lidí, kteří se zde procházejí, povídají s přáteli, nakupují a smlouvají o ceně.
Jedním z oblíbených témat k hovoru je jídlo. Většina ze zhruba 10 tisíc restaurací podává tradiční čínská jídla. Nejoblíbenější kuchyní je kantonská, kterou následuje kuchyně čaošanská, šanghajská, sečuánská a severočínská. Kantonská kuchyně klade důraz především na čerstvost potravin, na čerstvé maso (hlavně kuřecí a vepřové) a čerstvé mořské plody. Ve většině restaurací najdete nádrže plné ryb, korýšů či lastur, které si sami vyberete a kuchaři vám je připraví. Nejoblíbenější úpravou je dušení či smažení. V čaošanské kuchyni se používá hodně česneku, v sečuánské zase hodně chilli papriček a pepře. Mezi oblíbené přílohy patří chléb, nudle a knedlíčky připravované v páře.
Kantonské knedlíčky nazývané dim-sum jsou místní specialitou a plní se různými surovinami –nejoblíbenější je pečené vepřové, krevety nebo jiné maso. Knedlíčky se vaří v páře a mají zvláštní sladko-slanou chuť. Konzumace dim-sum je společenskou událostí, jídlo se skládá z mnoha chodů, o které se strávníci dělí. Čím větší skupina, tím lépe.
Asi každý slyšel o michelinských hvězdičkách, kterou jsou přidělovány vybraným restauracím. V Hongkongu je jedna rarita, jediná jídelna oceněná michelinskou hvězdičkou – restaurace Tim Ho Wan v Kowloonu. Na stůl se zde stojí fronty, rezervace se nedělají. Kuchař a zároveň majitel Mak Kwai Pui dříve vařil v hotelu Four Seasons, ale v roce 2009 si otevřel svoji vlastní restauraci a od té doby má neustále obsazeno. Jeho dim-sum jsou vyhlášené po celém Hongkongu, a pokud máte čas, určitě sem zajděte.