facebook

Omán, kráska ukrytá ve stínu Dubaje

Dnešní Omán žije tak trochu ve stínu zářivé Dubaje. Nesmíme ale zapomínat, že jsme na Arabském poloostrově a stín je tady vzácná věc. Trocha stínu rozhodně není k zahození. A to je i případ dnešního Ománu. Omán je krásný, tak jednoduše jej lze popsat.

Ománci byli skvělí mořeplavci

Na stopy Ománců narážíte na mnoha místech v Africe, Středním východě, Indii a dalších místech v Asii. Bylo to skvělí mořeplavci a mnoho lidí je překvapených, že kdysi ovládali velkou část pobřeží Keni a Tanzanie a celý Zanzibar.
Dávno předtím, než si podmanili Zanzibar, ovládali Ománci obchodní cesty z Pákistánu a Indie a na africkém pobřeží keňský přístav Mombasa. Na rostoucí sílu Ománské říše dopláceli především Portugalci, kteří krok po kroku vyklízeli území, jež zabírali po celá staletí. Byla v tom i trocha ironie, protože právě navigátoři z Ománu pomáhali Vasco da Gamovi a dalším portugalským námořním kapitánům pochopit pravidla monzunů a plavby v Indickém oceánu.

V 70. letech se začala lámat historie

Když v červenci 1970 usedl na trůn sultán Qaboos bin Said, neexistovala v Ománu ani jedna střední škola. Byly zde jen dvě základní, provozované misionáři, a na celém území rozsáhlé říše bylo pouhých 10 km asfaltových silnic. Navíc na mnoha místech zuřila občanská válka. Dnes jsou v Ománu nejen nemocnice, ale i univerzita, plná elektrifikace, vynikající infrastruktura silnic a dálnic, téměř nulová kriminalita a vysoká míra vzdělanosti lokálních obyvatel. Za 40 let udělal Omán skok o několik století, ale na rozdíl od Dubaje vůbec ne okázale, vše se dělo a děje v rámci starých dobrých tradic.

Příroda s staré pevnosti

Omán je hrdý na své památky a přírodu. Prastaré oázy, pevnosti a strážní věže, horské masívy (nejvyšší hora Jebel Shams je vysoká 3075 m n. m.!), panenské pobřeží a fascinující poušť. Kde to alespoň trochu jde, snaží se Ománci udržet zeleň. Ománci jsou hrdí na svou zemi. Nic nedostali zadarmo a museli velmi těžce pracovat, aby jejich země vypadala tak, jak vypadá. Díky tomu se tu nesetkáte s arogancí, tolik otravující v okolních zemích. Ománci jsou přirozeně hrdí, vznešení, přátelští a velmi pohostinní. Rozhodně si zaslouží plný respekt a úctu návštěvníků a jsou připraveni stejnou úctou a respektem oplácet.

Osvícená monarchie, skvělé zřízení

Osvícená monarchie se zázemím tradičních hodnot provází ománskou společnost nástrahami a lákadly moderního světa. Moderní architektura není modlou, ale musí sloužit celkovému charakteru a kulturním tradicím. V Ománu neuvidíte výškové budovy, které mají ohromit svět, přesto se vám často bude tajit dech.

Sdílení

Poslední články

Vietnam - Hoi An - večerní město

Zakázané ovoce

Snažím se na veřejnosti hájit právo na svobodné cestování. Mnoho lidí mne za to odsuzuje a pokládá mne za ďáble, který chce pro mrzký peníz zapomínat na nebezpečí. Kdo mne zná, ví, že peníze v mém snažení nehrají roli. Cestování jsme možná dříve považovali za samozřejmost, bylo součástí našeho životního stylu, bylo nedílnou součástí našich životů. Už nikdy nebude cestování jako dřív. Svět je v rozpacích a neví si se současnou situací rady. Můžeme cestovat? Nemůžeme? Je to bezpečné? Ohrozíme sebe nebo ostatní?

Posvátná hora Koya san v Japonsku

Japonsko je zemí extrémů. Na jedné straně supermoderní společnost, známá svou vyspělou technikou, obětavostí zaměstnanců, vysokým tempem a velice tvrdými podmínkami života ve velkých městech, a na druhé straně kult dokonale upravených parků, buddhistických klášterů, tichých zákoutí a posvátných míst. Přímořská Ósaka patří k nejznámějším a nejmodernějším městům Japonska. Pulzuje dynamickým až divokým životním tempem. Ale jen o pár desítek kilometrů dál vám ukáže Japonsko úplně jinou tvář – posvátnou horu Koya s chrámovým komplexem Koya–san.

Velká migrace pakoňů - pojízdná prodejna masa

Pakoně (Connochaetes taurinus). Jsou motorem největší pravidelné migrace suchozemských zvířat na světě. Bez nich by východní Afrika nebyla východní Afrikou. Zasloužili by si být součástí tzv. Velké pětky. Bez nich by po savanách a v buších neběhalo tolik predátorů. Záměrně píši v množném čísle. Vidět jednoho lva je zážitek. Vidět jednoho nosorožce je zážitek. Vidět jednoho pakoně je o ničem, ale vidět jich najednou stovky a tisíce je dech beroucí věc. Na pakoně se prostě musí myslet v množném čísle.

Asijský Mauricius - ostrov Langkawi

Při dnešním pohodlném spojení do Kuala Lumpuru nebo Singapuru, je jen otázkou času, kdy mnohem více Čechů a Moravanů objeví tuhle zelenou perlu - ostrov Langkawi.

Zájezdy

loading