Mauricius – Zlatý slavík africké turistiky

Kdyby se každoročně udílela cena za nejspolehlivější plážovou destinaci Afriky, musel by Mauricius dostávat ocenění s naprostou pravidelností jako Karel Gott Zlatého slavíka. Semtam by se prosadily Seychely nebo Zanzibar a v posledních letech by možná zazářil nováček Mosambik, ale to by byly výjimky potvrzující pravidlo. Tak jako je Karel jenom jeden, je jenom jeden Mauricius

Špičková golfová hřiště jsou na mnoha místech světa. Mnoho destinací rádo sebe sama nazývá rájem golfistů. Mauricius je ale beze sporu Mekkou pro zarputilé náročné golfisty. Co víc si může golfista přát, než se ráno probudit u moře, podívat se na tyrkysovou hladinu, pohladit spící drahou polovičku a na terase svého pokoje vklouznout do svých golfových bot a dojít pěšky do klubovny. Vyzvednout si svůj bag a vyrazit na cvičnou louku nebo na jamku číslo 1 ke svému dnešnímu odpalu. Po 9 jamkách se spokojený vrátí do svého bungalovu, pohladí ještě stále spící svou drahou polovičku, osprchuje se a den může začít! I takový dokáže být Mauricius.

Co je na tom ostrově tak zvláštního?
Harmonie. Určitě najdete lepší moře, lepší pláže, lepší a divočejší vnitrozemí. Jenže tady funguje všechno dohromady. Ladí to a ladí to ve vysokých tónech, v kvalitě, o které se mnoha destinacím jenom zdá. Mockrát jsem přemýšlel, v čem to kouzlo tkví, a stále nacházím stejnou odpověď: kdo si letí odpočinout k moři, nachází na Mauriciu většinu toho, o čem sní. Mauricius vás nenutí dělat kompromisy proto, abyste uspokojili svou touhu po odpočinku u kvalitního moře. Když letíte na Seychely, víte, že platíte o trochu víc, než dostanete. Když letíte na Maledivy, víte, že i ten největší ostrov je příliš malý na to, abyste tu vydrželi dlouho. Když letíte do Mosambiku, víte, že cesta tam a zpět je tak složitá, že je to trochu trápení. Když letíte na Mauricius, víte, že dostanete to, co si zaplatíte, a možná i o trošku víc. A v tom je skryto ono kouzlo. Kdo si objedná Karla Gotta, zaplatí hodně, ale ví, že dostane, co si zaplatil, a možná i trochu navíc – setkání s legendou.

Mauricius není rájem baťůžkářů
To, jak vypadá turistika na Mauriciu, není žádná náhoda, ale velmi dobře a chytře promyšlená věc. Lidé, kteří vytvářeli státní turistickou vizi, věděli přesně, čeho chtějí dosáhnout, a věděli, co musí umožnit a co nesmí dovolit. Strategie byla jasná: nastavit vše tak, aby se daly aplikovat vysoké ceny za vysokou kvalitu a zamezit možnostem narušení rovnováhy a harmonie. Zní to možná moc obecně a vznešeně, ale na Mauriciu udělali jasné praktické kroky k tomu, aby svou koncepci prosadili. Dlouhou dobu nemohl vstoupit do země turista, který by dopředu neměl zajištěný nocleh. Tím se odboural svět baťůžkářů.

Stále trvá silná kontrola počtu leteckých spojení, aby kapacita přilétajících turistů přibližně odpovídala počtu lůžek. Je to zároveň silná ochrana domácí letecké společnosti. Licence na prodej alkoholu se vydávají velmi složitě a omezeně, aby nenastal boom malých restaurací v okolí hotelů, které by odváděly klienty z hotelových restaurací. Hotely pak mají šanci udržet si kvalitní personál a udržet vysokou kvalitu stravování. Takových drobných nenápadných věcí je mnoho. Mauricius není rájem baťůžkářů, a i když to bude znít trochu nedemokraticky, je to tak dobře. Jsou jiné destinace, které jsou pro baťůžkáře dokonalé.

Pozor na laciné nabídky na léto na Mauriciu
Často se dočteme v diskusích na internetu, jak jsou ty české cestovní kanceláře hanebné a drahé. Prodávají zájezdy na Mauricius za 50 tisíc a víc, když se dají stejné zájezdy pořídit v Německu za polovinu. A navíc si ty zájezdy za polovinu můžete klidně koupit v době prázdnin. „Heč!“, chtělo by se dodat. Ale právě v tom je ten háček. Červenec a srpen jsou na Mauriciu ty naprosto nejhorší měsíce. Na jižní polokouli naší matičky země je totiž zima, a to možná pánům diskutérům nedochází. Na Mauriciu může být tou dobou klidně i jen 11 °C, déšť a vítr. I za polovinu draho. Jenže pokud provozujete leteckou linku mezi Německem a ostrovem Mauricius, potřebujete obsadit svoje sedačky v letadle a hoteliéři vám rádi poskytnou svoje pokoje za velmi nízké ceny. Nabízíte pak zdánlivě skvělé pobyty na vysněném Mauriciu za poloviční ceny než ty proradné české cestovní kanceláře, které dokonce ani v létě (ty rozumné a znalé věci) Mauricius nenabízí. Prostě červenec a srpen na Mauriciu – nic moc.

Národ bez frustrací
Nikdo z obyvatel Mauricia nemůže mít pocit, že by mu někdo jiný jeho ostrov ukradl. Na Mauriciu nebylo žádné původní obyvatelstvo v historickém slova smyslu. Neobydlený ostrov objevovali postupně mořeplavci. Arabští v 9. století (před nimi možná Féničané, ale není o tom pádný důkaz), na konci 15. a na začátku 16. století Portugalci, Holanďané, Britové, Francouzi. Jednoduše – kdo chtěl obchodovat s Indií a Asií po moři, dříve nebo později na Mauricius narazil. Díky tomu se sem úplně přirozeně dostali Indové a Malajci a příslušníci několika afrických etnik. Všichni se tu ocitli dílem náhody a osudu a ostrov se stal jejich domovem. Nikomu ostrov nesebrali, a nikdo tedy nemusí mít frustrace. Multikulturní společnost, naučená historií ke vzájemné toleranci, „odsouzená“ ke spolužití na ostrově v Indickém oceánu. Občas to v soukolí zavrže, ale kéž by celá Afrika fungovala tak tolerantně a pohodově. Díky tomu se můžete na Mauriciu cítit velmi bezpečně.

Mauricijský koktejl vůní a chutí
K odpočinku a dovolené patří určitě jídlo. Kdo tvrdí, že mu na jídle nezáleží, šidí sám sebe. Na Mauriciu si milovníci jídla určitě přijdou na své. Jen málokde najdete kuchyni, která by byla ovlivněna tolika výraznými národními styly. Rafinované chutě a vůně místní kuchyně vám dají nahlédnout do mnoha částí Indie, Malajsie a přímořské kreolské kuchyně. Většina šéfkuchařů je z Evropy, a přináší tedy i své národní kuchyně. Na Mauriciu se jí hodně a dobře. Vždyť není kam spěchat. Jste na dovolené a můžete posedět a vychutnat si, na co máte chuť.

Vezměte s sebou své děti
Kdysi to bývala destinace hlavně pro milence, novomanžele a nenapravitelné romantiky. Dnes je Mauricius destinací i pro pohodovou rodinnou dovolenou. Pohoda je u rodinné dovolené asi to nejdůležitější. Od otců bývá rodinná dovolená tak trochu „úlitba bohům“ a pro matky je to šance mít čas pro sebe. Pokud se zvolí špatně cíl cesty a děti nejsou spokojené, rodinná pohoda je tatam a bylo by možná lepší nikam neletět. Mauricius je v tomhle ohledu dobrá volba. Písčité pláže bez nebezpečí, mělké nebo pozvolné moře, výborné sportovní zázemí, zahrady a prostor a personál, který ví, co se sluší a patří, když jsou v dosahu děti. Když se dobře poradíte se svou cestovní kanceláří, tak se na Mauriciu nemůžete zklamat a rádi se sem budete vracet – a vaše děti také.

Sdílení

Poslední články

Kdo chce zažít opravdovou Afriku, vyrazí na cestu v náklaďáku

Svět turistiky se v posledních letech mění. Vyrostla generace cestovatelů, která už neloví destinace, nemá za cíl navštívit co nejvíce zemí. Vyrostla generace, která loví zážitky. A právě díky lidem, kteří chtějí zažít unikátní věci, dobývají náklaďáky svět turistiky. Zní to neuvěřitelně, ale trávit svou dovolenou na náklaďáku touží rok od roku víc a víc lidí.

Vietnamská kráska s českou stopou zařazena mezi nejlepší hotely v Asii

Ze začátku to vypadalo jako drzost nebo bláznovství. Chtít postavit v komunistické zemi 5* hotel s koloniální atmosférou, zaměřený na nejlepší světovou klientelu. Navíc v bývalém vojenském prostoru. Ten kousek se lidem kolem pana Pham Van Hiena podařil a nedávno byl hotel oceněn jako jeden z nejlepších plážových resortů v Asii. Pan Hien umí dokonale česky a Česko je jeho druhým domovem.

Chcete mít panenskou pláž jenom pro sebe?

Vydejte se do Mosambiku. Už dávno překročil stín své minulosti a je čas vykašlat se na setrvačnost médií, která o Mosambiku stále píší jako o nebezpečné zemi. Ještě donedávna byla v podobné situaci celá řada zemí - Barma (Myanmar), Kambodža, Uganda, zažívá to Kolumbie a Etiopie. Naštěstí lidé, kteří rádi cestují, jsou vždy alespoň jeden krok před médii, dva kroky před masovou turistikou a kilometr před politiky. Mosambik si zaslouží pozornost – zvláště jeho ostrovy a pobřeží.

Zájezdy